Končí školení pro top managery v Londýně a lektor jim říká:
"Tak, chlapci, už to máte skoro za sebou, ještě malý, závěrečný test. Jako top manageři musíte mít alepoň základní kulturní přehled, tak vám budu teď citovat úryvky děl a výroků významných osobností a vy mi odpovite alepoň to, kdo je autorem". A začne:
"Chvalme radost, dceru ráje, jiskru božskou krásu krás..."
Všichni jsou totálně v prdeli, tupě kroutí hlavama, jen z první lajny vypruží nějaký Japonec, postaví se dopozoru a zařve:
"Óda na radost, Friedrich Schiller, Weimar 1785"
"No skvělé, pane kolego", povídá lektor, tak dál:
" Neposlušnost první člověka i plod stromu zakázaný, jehož požití zhoubné vneslo bídu na svět všelikou..."
Ta samá situace, všichni v prdeli, jen z první lajny se vypruží ťaman a zařve:
"John Milton, Ztracený ráj, Oxford 1667"
Načež se jeden frajer vzadu nakloní k druhému a povídá:
"Zasraní Japonci!"
A ve předu se vymrští Japonec a zařve:
"Max Grundig, CEBIT, Hamburg 2001"...